Sigmund Freud napsal knihu o vtipech

Vtipy, anekdoty, fóry. Aspoň každý z nás zná nejméně jeden, který může slyšet i desetkrát za sebou a pořád se bude za břicho popadat. Slovo anekdota přitom pochází až z 6 století, kdy v řečtině označovalo „to, co nebylo zveřejněno“. Ty vůbec nejstarší měli podobu kázání, do kterých byly vkládány jako moralizující příklady. Můžeme je najít i v kronikách, letácích a satirách. V dnešní době se objevují především v tisku, kalendářích, ale i specializovaných časopisech. A jakou mají dnešní fórky podobu?

O čem jsou moderní vtipy?

Dnešní vtipy mívají podobu humorných příhod, které zesměšňují osobu, názor, situaci, rasu, skupinu a zkrátka vše, z čeho si jde udělat legrace. Podle tématu se dělí na mnoho skupin, např. vtipy o zvířatech, vtipy o židech, policejní vtipy, erotické, či politické vtipy, nebo populární vtipy o blondýnkách. Můžeme je rozdělit i z hlediska formy, na např. černý nebo absurdní humor. O tom, že jsou vtipy kořením života, napsal i sám Sigmun Freud. Věnoval anekdotám celou knihu a považoval je za jednu z možností vyjádření pocitů a názorů.

 A na závěr jeden o Pepíčkovi

Vtipy o Pepíčkovy jsou doslova kultovní. Nemohli jsme si to odpustit a jeden pro vás přichystali. Tady ho máte, pobavte se:  

Povídá Pepíček tátovi:“Tati, dneska mě zase chtěl zbít parta kluků...“

Vylekaný otec se zeptá svého syna:“A proč proboha?“

„Protože mám dlouhé vlasy.“ Odvětí Pepan.

„A to jsi jim nemohl utéct?“ Ptá se otec.

“Tati, víš jak blbě se běhá v lodičkách...?“