Jak se rozděluje dědictví

Jak se rozděluje dědictví

Úmrtí blízkého člověka patří mezi velmi stresující životní situace. Několikrát za život se s ním však setká prakticky každý. Po zařizování pohřbu a všech záležitostí spojených s odchodem našich milovaných nás obvykle čeká další zátěžové kolo v podobě vypořádání jejich majetkových poměrů. Proto je dobré si v době, kdy je ještě relativní klid ozřejmit všechny možnosti, které vás s ohledem na případné dědictví čekají.

Ušetříte si tím spoustu stresu, až ona situace nastane. Ať již očekáváte, že budete dědit, anebo vám naopak rodiče či jiní příbuzní vyhrožují, že vás ze závěti vyškrtnou, měli byste vědět, podle jakých zákonů se vlastně rozdělování dědictví řídí, a jak se při něm postupuje. Hodí se také přehled o tom, jak dlouho samotné dědické řízení může trvat a za jakých podmínek můžete závěť napadnout.

Dědici by měli v první řadě vypravit pohřeb

Takový pohřeb není zrovna levná záležitost. Vliv na to, kolik stojí pohřeb, má především způsob jeho provedení, tedy to, zda bude zesnulý pohřben do země, nebo budou jeho tělesné ostatky zpopelněny. Ale také množství výzdoby, počet smutečních hostů a případné uspořádání smuteční hostiny. V některých situacích však jeho náklady alespoň částečně hradí stát ve formě dávky zvané "pohřebné".

Na pohřebné vzniká nárok nezaopatřenému dítěti, jemuž zemřel rodič anebo naopak rodiči pozůstalém po nezaopatřeném dítěti. Zažádat je o něj nutné na místně příslušné pobočce úřadu práce. Manželé či manželky, ale i nezaopatřené děti, které zůstaly po zemřelém, mají navíc nárok na vdovský, vdovecký a sirotčí důchod. I tak je ale vždy lepší, pokud se o náklady na pohřeb rozdělí celá rodina, minimálně ti, kteří budou dědit. Povede to minimálně k větší soudržnosti rodiny, která projde zatěžkávací zkouškou i v důsledku blížícího se dědického řízení.

Jak vypadá standardní postup při dědickém řízení?

Dědictví je právní proces, při kterém se majetek po smrti jedné osoby převádí na jinou osobu. Obvykle se jedná o rodiče a děti. Výjimkou ale není ani dědictví po vzdáleném příbuzném, který zemřel bez přímých potomků. Pozůstalost po zesnulém tvoří veškerý majetek, peníze a aktiva, které vlastnil v době své smrti. Patří sem nemovitosti, osobní věci, akcie a investice, bankovní účty a pojistné smlouvy životního pojištění.

Kdo a jak dědí podle zákona?

Dědictvím a jeho vypořádáním se zabývá Občanský zákoník, tedy zákon č. 89/2012 Sb., který ve své nové verzi přináší některé změny v dědických třídách. Právě ty určují pořadí, ve kterém se dědí. Platí, že pokud zesnulý označovaný též jako zůstavitel dědictví nevypořádal svůj majetek žádným způsobem, dědictví se rozdělí do tříd a podle nich se dědí tak, že pokud se nenajde dědic v první třídě, postupuje se do druhé, třetí a tak dále.

Posloupnost dědictví ze zákona bez závěti

První třída

Nejprve přijde řada na děti a manžel/manželka zemřelého, kteří dědí rovným dílem. Pokud dítě nedědí, například z důvodu, že je již po smrti, přechází jeho právo na jeho potenciální potomky. Pokud zemřelý nemá žádné děti, hledají se dědici ve druhé třídě. V případě uzavření registrovaného partnerství se na případného partnera či partnerku hledí jako na manžela nebo manželku.

Druhá třída

Druhou třídu dědiců tvoří manžel/manželka, rodiče zemřelého a osoby, které žily se zemřelým ve společné domácnosti nejméně rok před jeho smrtí. Typicky jde o druha či družku. Manžel nebo manželka mají vždy nárok alespoň na polovinu dědictví, další osoby dědí rovným dílem. Jestliže měl zůstavitel pouze druha nebo družku, pak platí, že ten dědit ve druhé třídě sám nemůže a hledají se další dědicové ve třetí třídě.

Třetí třída

Do této třídy patří sourozenci zůstavitele, případně osoby, které s ním žily ve společné domácnosti alespoň rok před smrtí. Sourozence, který nepřevzal dědické právo, mohou v této dědické třídě nahradit jeho děti. Na jeho vnoučata se již tato třída ale nevztahuje.

Čtvrtá třída

V této třídě dědí rovným dílem prarodiče zůstavitele.

Pátá třída

Pátou skupinou dědiců ze zákona jsou praprarodiče zemřelého. Praprarodiče ze strany matky i otce mají svorně nárok na polovinu dědictví. Pokud některý z nich již nežije, přechází jeho podíl na druhého z dvojice praprarodičů.

Šestá třída

V této poslední třídě dědí rovným dílem vnuci a vnučky sourozenců zůstavitele stejně jako jeho tety a strýci. Všichni stejným dílem.

Jestliže se ani v jedné třídě nenajde dědic, připadne pozůstalost státu a označuje se jako odúmrť. Takovýmto způsobem si stát přichází na poměrně slušný příjem, protože nejde zas o tak neobvyklou situaci.

Chcete vydědit potomka? Jaké jsou zákonné důvody vydědění?

Někteří rodiče mají na své potomky vyšší nároky než jiní. Vydědění je ale vnímáno jako proces, kterým rodič signalizuje ještě za svého života nespokojenost se způsobem života svého dítěte. Protože není možné, aby rodič jen na základě svého rozmaru zbavil potomka nároku na dědictví, definuje občanský zákoník specifické důvody, které mohou k vydědění vést.

Patří mezi ně situace, kdy:

  • potomek neprojevuje o zůstavitele zájem;

  • došlo k odsouzení dítěte za zvlášť závažný trestný čin;

  • dítě je zadlužené nebo žije tak, že se zůstavitel obává, že pro své potomky nezachová ani povinný díl dědictví;

  • potomek vede dlouhodobě nezřízený život;

  • dítě neposkytlo rodiči pomoc v nouzi.

Aby bylo vydědění platné, stačí do listiny o vydědění uvést některý z těchto důvodů. Chce-li zůstavitel zajistit hladší rozdělení dědictví mezi sourozence, může co nejkonkrétněji specifikovat důvody vydědění. Je samozřejmě možné, že v rámci pozůstalostního řízení bude vyděděný potomek tyto důvody zpochybňovat a dojde případně i k napadení závěti. V takovém případě se ve vypořádání dědictví pokračuje až poté, co soud v rámci sporného řízení námitky vyděděného potomka přezkoumá. To samozřejmě vede k průtahům samotného pozůstalostního řízení a k tomu, že zbylí dědici nemohou majetek po zůstaviteli řádně spravovat.

Jak je to v případě dědictví ze závěti a kdo je nepominutelný dědic?

Pokud po sobě zůstavitel zanechal závěť, ve které rozdělil dědictví podle svého uvážení jinak, než by ho rozdělil zákon, nedědí se podle dědické posloupnosti. Podle závěti se počítá povinný díl dědictví, který musí připadnout každému dítěti a o který nemůže být ani závětí či dědickou smlouvu připraveno. Ani v závěti totiž není možné dědictví rozdělovat libovolně kvůli existenci tzv. nepominutelných dědiců, mezi které patří potomci zůstavitele. V případě nezletilých dětí platí, že každé z nich musí dostat minimálně tři čtvrtiny svého zákonného dědického podílu. V případě dospělých dětí se minimální hranice snižuje na čtvrtinu zákonného podílu. Ani závětí či dědickou smlouvu tak není možné dítě připravit o jeho zákonný podíl. I pokud tedy zůstavitel v případě některého potomka nachází důvody pro vydědění, nemůže dítě z dědictví vyškrtnout úplně. Více než zákonný podíl mu ale přenechávat nemusí.

Máte strach z dluhů? Dědictví se můžete zříct

Jestliže máte dědit a existuje oprávněné podezření, že po sobě zůstavitel kromě majetku zanechal i dluhy, je prozřetelnější se dědictví zříct. Prakticky lze postupovat tak, že si od notáře necháte vypsat soupis pozůstalosti zahrnující jak majetek, tak i dluhy, a pokud jsou dluhy vyšší než majetek, dědictví nepřijmete. Máte na to čas přesně 30 dní od informování o této možnosti notářem.

Publikováno: 23. 08. 2022

Kategorie: Finance

Autor: Adam