Je finanční rezerva opravdu potřeba?

Statistiky hovoří jasně. Většina Čechů mladších 40 let nemá utvořenou dostatečnou finanční rezervu pro případ nenadálých výdajů a řada z nich v tom ani nevidí velký problém a nijak se ji uspořit nesnaží. Mladší lidé zkrátka žijí tady a teď a na budoucnost nemyslí. Anebo by si spořit chtěli, ale při kombinaci splácení hypotéky a výpadku jednoho z příjmů v důsledku rodičovské dovolené, to pro ně zkrátka není reálné, nebo jsou o tom alespoň přesvědčeni. Právě tato věková skupina se pak v situaci, kdy nutně potřebuje finanční obnos, nejčastěji přiklání k jednoduchému řešení. Žádá o půjčky, jakmile se naskytne i menší nečekaný výdaj. Často bez jakékoliv kalkulace, kolik vlastně přeplatí a bez pořádného srovnání půjček a výběru té nejvýhodnější. Proč si myslíme, že pokud se tento způsob hospodaření týká i vás, měli byste ho přehodnotit a začít tvořit finanční rezervu?

Splátky versus spoření

Dejme tomu, že potřebujete nutně novou pračku. Řekněme, že její pořízení přijde asi na 10 tisíc korun. Když každý měsíc odložíte tisíc korun, máte na ni za 10 měsíců. Jenže je potřeba začít šetřit dřív, než se rozbije. Druhou variantou je, že si vezmete půjčku. Vzhledem k úrokům při takové půjčce ihned je ale nejpravděpodobnější, že těch tisíc korun budete muset odložit minimálně o jeden měsíc vícekrát. Možná si teď říkáte, že na jedné tisícovce až tak nesejde. Ano, pokud je to výjimečná situace, zas tak moc se vlastně neděje. Jestliže ale podobně řešíte i opravy auta, koupi mobilu a dalších spotřebičů, finanční rozdíl mezi použitím vlastní naspořené částky a úvěru bude značný. Přitom tak jako tak, stejně ty peníze musíte odkládat, ať už na spořící účet nebo ve formě splátek.

Výpadek příjmů

Nečekaný výdaj jde řešit půjčkou celkem snadno a rychle. Daleko více bychom se ale měli bát výpadku příjmů. Pokud už teď máte pocit, že vám z výplaty nezbývá ani koruna, co byste asi dělali, kdyby místo výplaty najednou začala na váš účet chodit nemocenská nebo příspěvek v nezaměstnanosti, tedy třeba jen 60 % současné částky? Stačí menší úraz, který se může stát nečekaně každému z nás, a pokud nemáte dobrou pojistku nebo právě vlastní rezervu, pak jste nahraní. S chybějícím příjmem máte obvykle v bance dveře zavřené a i u nebankovních společností získáte bez dokládání příjmů jen nízké částky, v tomto případě ještě navíc často s vysokými úroky, protože riziko, že nebudete splácet, je pro finanční společnosti vysoké, a proto je kompenzováno o to vyšší úrokovou sazbou. Navíc, upřímně řečeno, i když získáte půjčku bez dokládání příjmů, vaše situace se tím na dlouho nevyřeší. Stejně ji budete muset brzy splatit. Při ztrátě práce je ještě šance, že najdete brzy novou. V situaci, kdy jste doma kvůli úrazu či nemoci, však těžko budete hledat vyhovující řešení.

Chráníte především sebe

Odborníci na finance, ale i běžní bankovní poradci doporučují vytvořit si finanční rezervu ve výši 3-6 násobku vašich měsíčních nákladů. Slovo „nákladů“ je tu opravdu důležité. Pokud máte příjem 30 tisíc a utrácíte měsíčně sotva 15 z nich, pak není potřeba naspořit alespoň 90 tisíc, ale jen 45. I s touto částkou totiž hravě překlenete až čtvrt roku, i kdybyste se ocitli úplně bez zdrojů, což ve většině případů naprosto stačí. Co je ještě potřeba dodat, tak tato vaše rezerva by měla být jednoduše dostupná. Není tedy vhodné mít ji třeba na stavebním spoření a dalších produktech, odkud může výběr trvat i několik týdnů či měsíců. Situaci s nefunkčním mobilem nebo pračkou totiž potřebujete řešit ihned. Mnohem lepší je tedy tento základ ponechat na běžném nebo spořícím účtu a až poté, co tu dosáhnete požadované hodnoty, začít spořit na dlouhodobější typy spoření, jako je třeba penzijní připojištění či do investičních fondů.