Registry dlužníků v ČR

V případě žádostí o úvěr se může stát, že žadateli bude žádost zamítnuta kvůli jistým záznamům v registru dlužníků. Vznikne tak velice nemilá situace zejména pro žadatele, který s finanční částkou již počítal a tak chtěl i částečně vyřešit svoji situaci. Jenže právě zamítnutí, které od finanční instituce přijde, zcela změní vše. A stává se to čím dál častěji, protože s registry dlužníků spolupracuje čím dál více společností.

Jak je možné se do registru dlužníků dostat?

Není rozhodně úplnou pravdou, že se do registrů dlužníků dostávají jen lidé, kteří mají problém se splácením úvěrů, či jsou po splatnosti. I tito lidé dokonce nemusí být uvedeni v registrech dlužníků, pakliže spolupracují se společností, která s registry nespolupracuje (zpravidla jsou produkty od těchto společností na úkor toho dost předražené). Anebo také může dlužník pravidelně splácet a záznam v registru má.

Souhlas se zpracováním osobních údajů

Do registru dlužníků se dostane i pouhý žadatel o úvěr, pakliže podepíše nutný souhlas se zpracováním osobních údajů. Když jej odmítne, je možné, že žádost bude předčasně zamítnuta, nebude postoupeno k jejímu schvalování. Je to možná trochu zapeklité, ale nutné. Velké finanční společnosti a banky běžně tento souhlas vyžadují. Je to pro ochranu nejen jejich samotnou, ale také spotřebitele, aby nedocházelo ke zbytečnému zadlužování.

Jaké existují registry dlužníků v ČR?

SOLUS

Nejznámějším registrem dlužníků v ČR je SOLUS, což je zájmové sdružení, přispívající k prevenci předlužování. SOLUS je znám především proto, že spolupracuje s mnoha společnostmi a institucemi, jako jsou banky, nebankovní společnosti, poskytující úvěry, ale i mobilní operátoři, dodavatelé energií či obchodní řetězce. Samotný SOLUS pak sdružuje několik jednotlivých registrů, jako je registr FO, negativní registr, zaznamenávající informace o klientech, kteří nesplácí včas své závazky. Dále je to pozitivní registr, shromažďující informace o klientech společností, kteří nejsou v prodlení se splácením. SOLUS také sdružuje insolvenční registr, registr neplatných dokladů, registr IČ a registr třetích stran.

BRKI – Bankovní registr klientských informací

Informace o bonitě klientů, jejich důvěryhodnosti, sdružuje Bankovní registr klientských informací, jenž funguje na principu vzájemné výměny informací mezi bankovními společnostmi. Jsou zde uvedeny jak pozitivní, tak negativní informace o klientech, jejich žádostí o úvěrech, i v případě, že byly zamítnuty. Dále jsou to informace o potencionálních dlužnících, tedy klientech, kterým byly poskytnuty kontokorenty či kreditní karty. Do BRKI zaznamenávají informace i stavební spořitelny.

NRKI – Nebankovní registr klientských informací

S Nebankovním registrem klientských informací spolupracují nebankovní společnosti, poskytující úvěry, včetně leasingových společností. Do NRKI mají možnost nahlížet i banky, proto na základě těchto informací může být žádost o hypotéku v bance zamítnuta. I NRKI obsahuje jak negativní, tak pozitivní informace o splácení.