Některé věci nám uvíznou v paměti, i když je využijeme jen málokdy nebo opravdu nikdy. I ze školních lavic si pár podobných příkladů určitě vybaví každý, přitom bychom si je už dávno pamatovat neměli.
Za svůj život získáme a zpracujeme mnoho informací. Některé nám stojí za to si pamatovat a nebo je používáme denně, některé jednoduše zapomeneme. K největší ztrátě informací dochází podle křivky zapomínání v první hodině od získání informace, po prvním dni se rychlost zapomínání snižuje. S ohledem na dobu několika desítek let, kdy jsme školu opustili, se však nepotřebné a nevyužívané informace vytrácí. Navíc nám v paměti více zůstávají věci, které máme spojené s něčím příjemným nebo barevným. Nejspíš si tak vybavíme, jak vypadala naše první školní aktovka, ale vzoreček pro výpočet logaritmu už někam odvál čas.
Množiny
Každý prvňák miloval množiny snad ještě více než svůj školní batoh. Kreslili jsme je barevnými pastelkami plné hrušek, autíček nebo míčů a nepřemýšleli nad tím, k čemu vlastně jsou. V běžném životě nenajdeme moc možností, jak je využít. Tou nejčastější, kde by se mohlo o použití množin mluvit, je hádání čísel, které si ten druhý myslí v množině od do.
Psací písmena
Ruku na srdce, kdy naposled jste psali dopis nebo pohled rukou? A pokud ano, stále je vaše písmo úhledné a přesně podle písanky? Spíše ne, postupem času si každý najde ten svůj rukopis a začne používat svůj styl psaní písmen. V tištěném textu nebo online světě se s nimi nesetkáme vůbec. Přesto se nám vybaví předepsaná písmenka na řádcích a umíme je všechna stále napsat.
Var vody v horách
Víme, že voda začne vřít při 100 stupních Celsia. A také jsme se učili, že na Mount Everestu bude vařící už při 80 stupních. Možná už si nevzpomeneme proč, ale oněch 80 stupňů si pamatujeme. Je to proto, že ve vyšší nadmořské výšce je mnohem nižší tlak než u hladiny moře.
Možná by se nám líbilo zase vzít tašku, penál a přezůvky a na chvíli se vrátit do školy, abychom si osvěžili znalosti a třeba se i naučili něco nového. Otázkou jen zůstává, kolik z nových věcí bychom si za pár let pamatovali.
Přidat komentář