Levná pracovní síla, znečišťování životního prostředí a neuvěřitelné plýtvání – to je odvrácená strana textilního průmyslu velkým firem. Nepodporujte jej!

Toho, jaký střih, barva a délka oblečení se nosí či teprve bude nosit, jsou plné časopisy, televize i ostatní média. O čem se však příliš nemluví, je to, jak zásadní mají stále se měnící módní trendy dopad na životní prostředí. 1. Znečištění vody Oděvní průmysl obecně má velkou spotřebu vody. Jedná se zejména o odpadní vodu, která zbyde po praní, barvení či čištění. Voda je také potřeba na výrobu páry. Problém je v tom, že tato voda je plná chemikálií (většinou bělidel či změkčovadel), anorganických solí a také má vysokou teplotu. Celý proces má za následek snížení obsahu kyslíku ve vodě a tento stav může nenávratně zničit celý ekosystém v okolí. Z vody totiž čerpá živiny i půda, a pokud je voda „obohacená“ o látky, které v ní nemají co dělat, přispívá to k rozvoji sinic a řas. Ty pak likvidují ostatní flóru a mnohdy i faunu. Je však možné využívat různé technologie, které jsou vůči přírodě šetrné. Například zboží značky Dedoles je barveno s využitím technologie, během níž je voda čištěna mikroorganismy a vrácena zpět do oběhu bez chemikálií. 2. Odpad V textilním průmyslu se vyprodukuje mnohem více oblečení, než je každý jednotlivec schopen reálně unosit. V návaznosti na rychle se měnící módní trendy, oblečení slouží jako spotřební (mnohdy jednorázová) věc. Ubírá se tedy na kvalitě použitých materiálů i na provedení. Výsledkem je milion tun oděvů, které končí na skládce a slouží jako připomínka nesmyslného plýtvání přírodními zdroji. 3. Vliv na země třetího světa Čím většího pokroku lidstvo dosáhlo, tím větší má nároky. S nimi roste i globální spotřeba. Ta je v průměru 24krát vyšší než před sto lety. Tato spotřeba však není rovnoměrná, nejvyššího čísla dosahuje ve vyspělých zemích. A tak zatímco USA a Evropa jako nejvyspělejší země světa nedostatkem rozhodně netrpí, v rozvojových zemích chudoba nemizí. A týká se to i již zmiňovaného textilního průmyslu. Zatímco se výroba soustřeďuje právě do rozvojových zemí, zisk putuje úplně jinam. S tím souvisí i dopravní náročnost. 4. Materiál Chemický průmysl začíná pomalu ale jistě vytlačovat přírodní materiály. V poslední době roste obliba umělých vláken, která se vyrábí z ropy, avšak jejich výroba je až 13krát energeticky náročnější než pěstování bavlny. Poselství je tedy jasné – nepodporujte nadnárodní korporace, kterým jde pouze o zisk. Raději oblečení kupujte u malých českých firem, kde navíc podpoříte českou ekonomiku, která je silně nabouraná asijským trhem. Ať už se jedná o vtipná trička s potiskem, metalové oblečení, pestrobarevné veselé ponožky, originální legíny nebo třeba plátěné tenisky – existují výrobci, kteří na to jdou jinak a dělají výrobky způsobem, který neškodí přírodě ani zvířatům.