Omikron: Příznaky, průběh a efekt očkování

O mutaci delta se mluví čím dál méně, světla reflektorů nyní patří variantě omikron. Z jedné strany se objevují názory, že právě ona může znamenat předzvěst blížícího se konce pandemie. Experti však zároveň varují před ohromnou nakažlivostí. Podle některých by se mohli nakazit úplně všichni, což by mohlo v konečném důsledku opět přetížit zdravotní systém. Abyste byli v obraze, shrnuli jsme pro vás o omikronu to nejdůležitější.

Odkud omikron pochází?

Přítomnost nové mutace omikron byla poprvé zaznamenána v Jihoafrické republice a následně potvrzena v několika evropských zemích včetně České republiky. K nám ji zřejmě přivezla šedesátiiletá žena z Liberecka ze svých cest v Nambii, nicméně v ten samý čas se již varianta šířila i v jiných evropských zemích. Momentálně u nás tvoří zhruba třetinu všech potvrzených případů. V některých lokalitách je výskyt omikronu ještě větší.

Nakažlivost omikronu

Oproti mutacím alfa a delta je omikron mnohem nakažlivější (oproti deltě cca třikrát), a to především proto, že se v horních cestách dýchacích nakažených osob nachází podstatně více virových částic.

Inkubační doba a příznaky

Omikron se vyznačuje poměrně krátkou inkubační dobou (cca tři dny). Co se však týče příznaků, v naprosté většině případů se nijak zásadně neliší od běžné rýmy. U nakažených osob se obvykle projevuje kašlem, únavou a zacpaným nosem. Pokud byl nakažený jedinec očkován, průběh bude s největší pravděpodobností mírný. U neočkovaných mohou být příznaky nemoci výraznější, ale samotná mutace není příliš nebezpečná, protože se drží hlavně v nosohltanu a jen zřídkakdy napadá plíce.

Omikron a antigenní testy

Nová vlna koronaviru zapříčinila posílení protipandemických opatření, mezi které patří i testování. Antigenní testy však nemusí být přesné – podle vědců z brněnské laboratoře Elisabeth Pahrmacon údajně zachytí jen zhruba třetinu případů. V praxi záleží na citlivosti konkrétního výrobku.